Tertön Gönpa

Gönpa v České republice

Tertön Foundation staví v České republice unikátní gönpu. Výjimečná bude nejen svými rozměry–pojme až osm set praktikujících, ale i svou tradiční tibetskou architekturou. Naše gönpa bude tepoucí srdce nového buddhistického centra a přinese do České republiky první takový chrám svého druhu.

Gönpa (tib. དགོན་པ [gönpa]) – v tibetštině původně označovala místo nebo areál, kde žijí praktikující a které je daleko od civilizace. V dnešní době se jako gönpa chápe i klášter nebo meditační místnost.

Využití gönpy

V gönpě mohou praktikující nalézt klidné místo pro svou individuální buddhistickou praxi. Stejně tak se zde budou konat společné meditace vedené zkušenými učiteli a mniši budou také provádět pravidelné buddhistické rituály pro darování Buddhům a věnování všech zásluh praxe.

Gönpa je také místem pro předávání buddhistických nauk neboli Dharmy. V tradičním prostředí velkého chrámu jsou žáci přirozeně motivováni k tomu, aby pozorně a správně naslouchali. Proto se v gönpě budou pořádat pravidelné přednášky a vysvětlení pro zkušenější praktikující i širokou veřejnost. Takto budou mít žáci možnost vytvářet blízké svazky s učiteli a vznikne přirozený prostor pro osvětlování nejasností a rozptylování pochyb.

Symbolický význam gönpy

Gönpa dává mimo praktického využití také možnost pro bezprostřední poznávání vlastní mysli skrze symboly. Pokud je naše mysl otevřená, můžeme pouhý vkročením do gönpy získat velmi silnou pozitivní zpětnou vazbu.

Při stavbě gönp lamové věnují velkou pozornost tomu, aby byla každá gönpa obsahovala reprezentace Buddhova těla, řeči a mysli. Buddhovu tělo reprezentují sochy a malby na zdech a svinovacích obrazech, tzv. thankách. Řeč nebo Buddhovo učení je obsaženo v buddhistických knihách a textech a každá gönpa proto obsahuje kompletní tibetský buddhistický kánon (tib. Kandžur). Buddhova mysl se jako tradičně znázorňuje pomocí stupy a proto v gönpách často nacházíme i několik těchto monumentů.

Stěny včetně stropu bývají úplně zaplněny malbami v tradičním tibetském stylu. Malby popisují život Buddhy Šákjamuniho nebo znázorňují meditační aspekty. Jejich účelem je pomocí svých naprosto geometricky přesných proporcí, barev a tvarů pomoci žákům k tomu, aby si dokázali v meditaci buddhovské formy lépe představit.

Po mnoho století byly gönpy, centra buddhistické sanghy, v Tibetu i v jiných buddhistických kulturách středem buddhistické aktivity. Mnišské komunity začínali se studiem, recitací a memorováním drahocenných textů ještě před úsvitem a s krátkými přestávkami na jídlo a čaj pokračovali do deváté hodiny večerní. Společenství laických praktikujících, tzv. jogínů, kteří se úplně vzdali světského života, byly známé svým velmi blízkým vztahem s učitelem a často po mnoho měsíců a let nepřestávali s meditační praxí ani v noci. Lamové a učenci v gönpách shromažďovali texty a drahocenné rukopisy a sepisovali pro své žáky nové komentáře. Žáci potom dosahovali plodů své píle a stávali se učenci a realizovanými mistry meditace.

Gönpy vybudované v Nepálu a Indii